rezultat poiskanja

parametry poiskanja:  avtor = %, nazvanje = %, abstrakt = %, kljucno = %, od = 2017, do = 2017

(novo poiskanje jest na na koncu tutoj stranice)

2017 (1)


HTML format
PDF format

Králík, J. Čtvrtý ročník mezinárodního multižánrového festivalu, letos na téma polská a chorvatská kultura in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 1-3. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

redakcija Předběžný program festivalu in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 4-5. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

Rihter, A. Forum slovanskih kultur oživčuje slovansko kreativnost: Strategija mednarodne ustanove FSK in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 6-12. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt Forum slovanskyh kultur v partnerstvu s medžunarodnymi organizacijami, narodnymi iniciativami i gospodarstvom reprezentuje, poddrživaje i razvivaje kreativnost slovjanskyh kulturnyh prostorov. Poddrživaje kulturne projekty, mobilitu umětnikov i expertov i širi tečenje informacij iz oblasti kultury, nauky i umětnosti. Jegov celj jest byti močnym partnerom i ključnym sogovornikom v globalnom dialogu i kulturě kako instrumentu razvitja ljudskogo společenstva.

ključne slova kultura, naslědstvo, literatura, turizm, theatro, muzeologija

Spišiak, P. Slovanské veľvyslanectvo mladých in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 12-13. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

ključne slova slovjanska ambasada mladeži

Vartík, M. Projekt slovanského veľvyslanectva mladých in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 14-15. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

ključne slova slovjanska ambasada mladeži

Bondarenko, N. Изучение славянских языков и культур – основа сохранения идентичности народа in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 16-21. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt V tekstu se razbirajut nove sociokulturne javjenja v Čehiji i Rossiji, konkretno projekt «Slovjanska kulturna diplomacija», měreny do čuvanja i razvitja slovjanskyh jezykov i kultur, identičnosti v času globalizacije. Jest prezentovany fragment programy na učenje kultury slovjanskyh jezykov v školah Russkoj Federacije, i takože tematika specialnyh kurzov za studentov filologičskoj fakulty.

ključne slova identičnost, slovjanska vzajemnost, slovjanska kulturna diplomacija, hudožstvena kultura Slovjanov

Merunka, V. Prva medžunarodna lingvistična konferencija o medžuslovjanskom jezyku CISLa 2017 in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 22-23. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt Conference on InterSlavic Language 2017, http://cisla.slavic-union.org/ jest prvo medžunarodno zasědanje ljudij, ktori uže mnogo lět sorabotajut na Internetu. Smyslom konferencije jest strětiti jedin drugogo, bezposrědny obměn pogledov, vzajemna inspiracija, i glubočejša sorabota do dalečejšego razvitja našego občego interesa, ktorymi sut slovjanske skonstruovane zonalne jezyky, vključajuč možnost jihnogo širenja do praxi.

ključne slova CISLa 2017, medžuslovjansky jezyk, konferencija

Steenbergen van, J. Pravopisanje medžuslovjanskogo języka in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 24-32. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt The Interslavic language differs fundamentally from other languages, both natural and artificial, in that it consists of ranges of possibilies rather than a fixed set of rules. An official orthography seems out of reach, as it would go against the very nature of the language. But where standardisation fails, systematisation might succeed. The best way to ensure the necessary flexibility is a prototype orthography, consisting of a basic alphabet and an additional set of optional characters. Mezislovanský jazyk se zásadně liší od ostatních jazyků, a to jak přirozených, tak i umělých, protože spočívá spíše v rozsahu možností než ve stanoveném souboru pravidel. Oficiální pravopis se zdá být mimo dosah, jelikož to odporuje samotné podstatě jazyka. Ale tam kde standardizace selhává, mohla by uspět systematizace. Nejlepším způsobem, jak zajistit potřebnou flexibilitu, je prototypový pravopis, který se skládá ze základní abecedy a přídavné sady volitelných znaků.

ključne slova medžuslovjansky, pravopisanje, ortografija, latinica, kirilica

Barandovská-Frank, V. Slava interlingvistiko in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 33-37. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt Interlingvistika je obvykle pojímána jako součást jazykovědy, zabývající se tvorbou umělých pomocných jazyků. Za více než století své existence byla definována stále obsáhleji v souvislosi s jazykovým plánováním, jazykovou politikou a interdisciplinaritou. K nejúspĕšnĕjším mezinárodním pomocným jazykům patří latinidy, mj. Esperanto, Ido, Interlingua. Neménĕ významnou skupinou jsou slovanské pomocné jazyky, orientované na slovanskou zónu a vyznačující se odivuhodnou kontinuitou, na jejichž počátku stála staroslověnština, historicky nejstarší případ jazykového plánování v Evropě. Významnou sociolingvistickou roli zde hrála slovanská vzájemnost – pozoruhodné projekty vytvořili mj. Jurij Križanić a Ján Herkel'. V polovinĕ 20. století vznikl nepublikovaný projekt skupiny českých okcidentalistů, k nimž patřil i pozdější esperantský básník Ladislav Podmele, autor zajímavého traktátu «Revolucija v historii interlingvistiki». Internet nabídl nové možnosti tvorby novoslovanských jazyků, a to jak experimentálních, tak pomocných. Jejich vysoká úroveň opravňuje požadavek vytvoření slovanské interlingvistiky jako samostatného odvětví, jak ho propaguje např. Alexandr Duliĉenko.

ključne slova interlingvistika, pomočne jezyky, latinidy, slovjanska vzajemnost, zonalne jezyky

Repar, K. Hrvatske varijante legende o Čehu, Lehu i Mehu in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 38-41. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt Pověst o Čehu, Lehu i Mehu jest jedna is osnovnih legend, ktori govoret o gradu Krapině i slovjanskyh narodah. Legenda govori o trojici bratov, ktorym bylo trěba opustiti svoju domovinu po pričině konflikta s čudžim neprijateljem. Potom oni osnovali tri zemje: Čehiju, Poljsku i Russiju. Legenda o jihnyh životah jest istočnikom studia historije Slovjanov. Takože jest dokazanjem vezov medžu češskym, poljskym, russkym i hrvatskym narodami. Članok govori o različnyh variantah tutoj legendy.

ključne slova Čeh, Leh, Meh, legenda, Krapina, Slovjani

Kocór, M. Polska wersja legendy słowiańskiej i jej współczesny wymiar z punktu widzenia pedagoga in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 42-47. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt Text govori o historiji Slovjanov i genezi držav na osnově znajemoj legendy. Tri brati putovali da by iskali lěpše žitje za svojih ljudij, i kogda je našli, oběčali na sebe pamětovati. Rus išel bystro na vozhod, i Leh s Čehom putovali dalje s nadějeju, že naidut město za svoje domoviny. Čeh došel na lěpy jug, i Leh došel na zapad na město, ktoro nazval Gniezno. Kako legenda interpretuje vzajemnost? V textu sut autorske myšlenja i izkušenosti iz pedagogičnoj raboty, informacije iz anket i razslědovanj i prědloženja do razvitja Slovjanskoj unie.

ključne slova legenda, Leh, Čeh, Rus, jezyk i kultura slovjanska, sorabota

Cvitić, F. Glagoljica pogledom projekta FABULA CROATICA in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 48-53. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt Državam jest trěba znanje svojego trgovogo znaka do poznanja svojih produktov, služeb i ekonomičnoj prosperity. Toliko jedin instrument, ktorym može mala država konkurovati velikym globalnym znakam, jest uvěrenje jejinyh specifičnyh cennostij i narodnoj identičnosti. Do tvorjenja uznavanoj narodnoj identičnosti jest trěba iměti fenomen, ktory jest vidimy v vsih segmentah společenstva. Taky fenomen za Hrvatsku jest Glagolica. Tutoj text razkryvaje jejin promočny potencial.

ključne slova trgovy znak, kulturno naslědstvo, design, glagolica, narodna identičnost

Yordanova, L., Kiryakova, G., Angelova, N., Veleva-Doneva, P. Как ние българите разбираме Новославянския език без обучение и на латиница? in: Slovanská unie, 2017, 2(1), pages 54-59. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt Članok govori o razumivosti novoslovjanskogo jezyka od Bulgarov v latinici i bez nikakogo prědhodnogo učenja. Anketa iměla 20 pytanj v dvoh grupah. Prva grupa iměla ligvistične pytanja s odgovorami na bazě izkušenosti, inteligencije i logiky. Vtora grupa byla naměrena na kulturu jezyka i lične mněnje o novoslovjanskom jezyku. Rezultaty sut mnogo pozitivne i oběčajuče.

ključne slova anketa na jezyk, medžuslovjanski, novoslovjanski, Bulgari

Ćapalija, A. Položaj i mogućnosti novoslavenskog jezika u budućnosti (abstrakt bez teksta) in: Slovanská unie, 2017, 2(1), page 60. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt Text govori o faktorah jezykov, rodnyh i tuzyh, i jihnom vplyvu na socijalny obraz, popularnu kulturu i obče razvitje společenstva. Dalje govori o možnoj koristi novoslovjanskogo jezyka v ramkah EU kako pomočny političsko neutralny slovjansky jezyk, i zato jest prigodny do lučšego prěkladanja služebnyh dokumentov. Govori o priměru engliskogo v Hrvatskě, i kako alternativu prědkladaje iz različnih razumov novoslovjansky zonalny jezyk.

ključne slova novoslavjansky jezyk

Heršak, E., Vinšćak, M. Jezični čimbanici ključni su za razvitak društva i pojedinca (abstrakt bez teksta) in: Slovanská unie, 2017, 2(1), page 60. ISSN 2464-756X (print), ISSN 2464-7578 (on-line). Available from: http://slovjani.info.

abstrakt Vovedenje vyjasnjaje iztočniky i postupno razvitje do modernyh jezykov. Nazyvaje faktory, ktore činili dnešnu različnost. Text govori o konceptu lingua franca vměsto anglijskogo jezyka v světu globalizacije. Akcentuje se važnost jezyčnogo trojlista = razvitje znanja trěh jezykov iz trěh najbolših jezyčnyh grup v Europě. Prezentuje se koristnost novoslovjanskogo zonalnogo konstruovanogo jezyka kako vezny članok slovjanskyh narodov, ktory umožlivuje razměnu idej i informacij, i ne propaguje jednoznanje dominantnogo anglijskogo jezyka.

ključne slova novoslovjansky, jezyčny trojlist, lingua franca, globalizacija

novo poiskanje

avtor:
nazvanje:
abstrakt:
ključno slovo:
lěto od: do: